top of page
DSC_9720.jpg

Vlaštovka na EAPC World Congress v Praze

  • Obrázek autora: Vlaštovka
    Vlaštovka
  • 12. 5.
  • Minut čtení: 2

Na jednom z nejvýznamnějších světových setkání odborníků v paliativní péči jsme představili témata divadla jako živé vzpomínky a herních specialistů v paliativní péči.


V květnu jsme se zúčastnili 20. světového kongresu European Association for Palliative Care, který se letos konal v Praze. EAPC World Congress patří mezi nejvýznamnější mezinárodní odborná setkání v oblasti paliativní péče a propojuje lékaře, sestry, psychology, sociální pracovníky, výzkumníky, pedagogy i další odborníky z celého světa.


Pro Vlaštovku byla účast na kongresu důležitou příležitostí sdílet zkušenosti z naší práce na pomezí dětské paliativní péče, herní práce a divadelní tvorby. Do odborného programu jsme přinesli hned dva postery. Jeden s názvem Where the Ocean Ends: Theatre as Living Legacy in Palliative Care, který vycházel z naší divadelní práce s pacienty a rodinami v paliativní péči. Druhým pak Protecting Childhood:

The Value of Child Life Specialists in Paediatric Palliative Care



Na kongresu jsme mohli o těchto zkušenostech mluvit s odborníky z různých zemí a oborů. Bylo pro nás cenné vidět, že téma umění, hry, dětskosti, vzpomínek a psychosociální podpory má v paliativní péči své místo i v mezinárodním odborném dialogu.

Letos jsme se této konference mohly zúčastnit opravdu výjimečně všechny vlaštovky. Bylo pro nás důležité být u toho společně — nejen kvůli prezentaci naší práce, ale také kvůli možnosti nasávat inspiraci, potkávat odborníky z různých oblastí paliativní péče a přinášet si nové podněty pro další rozvoj našeho týmu.


Ředitelka Michaela Váňová se svým posterem na konferenci EAPC 2026

Účast na EAPC World Congress pro nás byla ohromně inspirativní. Odnášíme si z ní nové otázky, kontakty, odborné zdroje i potvrzení, že rozvoj herního specialisty ve zdravotnictví a uměleckých intervencí v paliativní péči v České republice má smysl. Děti i dospělí pacienti potřebují kvalitní medicínskou péči — ale zároveň potřebují zůstat lidmi se svými vztahy, příběhy, emocemi, tělem, smysly a potřebou zažívat radost.


Máme velkou radost, že jsme mohly být součástí světového kongresu právě v Praze a představit zde část práce, kterou ve Vlaštovce rozvíjíme. Věříme, že i díky takovým setkáním se bude téma herní práce, divadla a umění v paliativní péči dostávat k dalším odborníkům, institucím i rodinám, které mohou z této podpory čerpat.







 
 
bottom of page