Na každý chvilce záleží

„Já jsem to vždycky nějak věděl. Když mi bylo asi sedm, a vy jste byli na mojí vánoční besídce… Stál jsem na pódiu mezi ostatníma dětma, který se tak strašně bály, že se jim třásl hlas a některý i brečely… a holky si pořád nervózně vytahovaly punčocháče… Stál jsem tam úplně klidně a nemohl se dočkat, až začneme sborově zpívat Narodil se Kristus Pán. Nebál jsem se, protože ty jsi mi, tati, řekl večer před tím: ‚Není důležitý, co se bude dít, ale jak si to užiješ. Užij si každou vteřinu a všechno bude dobrý.‘ A tak jsem tam stál a užíval si každou vteřinu. A všechno bylo dobrý. Když zazněly první tóny klavíru, zavřel jsem oči a poslouchal… Užíval jsem si, že brzo budou Vánoce, že kolem mě všichni zpívají, a že se můžu nadechnout… Otevřel jsem oči a vy jste se přede mnou drželi za ruku a smáli se, protože jste viděli, že já mlčím a jenom poslouchám… A já byl šťastnej, že jste tam se mnou… Pak začala poslední sloka, a tak jsem rychle zavřel oči, abych si jí ještě mohl užít, než skončí. A v tu chvíli jsem pochopil, co znamená, že na každý chvilce záleží.“